. Pamatuju si jak jsme (ještě byla tehdy mimčo) - a dali nám toho tolik tehdy - těch léků. ale za krátko už nebrala ani jedny. Nebo když jsme odjížděli z Motola s hafem kapek. Taky mi z toho dycky bylo ouzko. ale musíš si říct (jak píše Evista), že je na tom spousta dětí hůř - o moc hůř. To mi kupodivu v tom Motole pomáhalo (když jsme byli na očním oddělení - které je spojeno s neurochirurgií) - no ty případy - když tam vidíte ty děti....tak si řeknete, že zákal není tak hrozný. I když když tam bylo hoooodně rodičů s dětma, co docházeli jen třeba jednou za pár let na kontrolu. A říkávali že prostě se dítěti vyměnila čočka a od té doby dobrý. A Manči za sebou tři sekundárky. Tak jsem si taky říkala, že proč zrovna Maruška
. A pak se podíváš do pokoje a jsou tam děti s jizvou přes celou hlavu - od ucha k uchu - hlavičky oholené do hola. nebo slepé děti. a řekneš si chválabohu. 

Já bych tohle dělat nemohla. nabízet, komunikovat s těma lidma. Jsem ráda, že jsem zalezlá u kompu.
Akorát ta zpropadená anglina
Zítra zas ta blbá videokonference. Zkusím poprosit kolegyňku, jestli by zítra nezkusila říct, jestli bych ty reporty nemohla podávat písemně. Jako takhle byla původní dohoda, s tím jsem do toho šla
, kdybych to věděla na začátku, tak to nevezmu.
a to myslím fakt vážně.
a ona taky
. a ještě tchyně - té udělám nějaký balíček.
moje nervy. si představím to chození po obchodech, tak mě berou mory 
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.