Mám problém se záchvaty altruismu

Ráda bych zjistila, jestli je tady někdo podobného ražení. A co s tím?
Trápí mě přehnaná láska k lidem.
Uvedu konkrétní příklady, včerejší pocity.
Ležela jsem v posteli a přemýšlela o svém nevidomém sousedovi. Říkala jsem si: Ty jo, to je borec, jak všechno zvládá, poslepu, je fakt skvělej, ráda bych mu řekla, že je úžasnej, obejmula ho a udělala kde co.
Pak jsem přemýšlela dál. Říkala si: Ten jeho táta, ten je taky skvělej, pořád pozitivně naladěnej, umí perfektně lítat s modelama letadel, zbožňuju ho. Pak jsem začala přemýšlet o prodavači ze samoobsluhy, jak je taky úžasný, jak je pozitivně naladěnej, pak jsem začala přemýšlet o jednom kamarádovi, co se skvěle vyzná v hudbě, taky, že ho zbožňuju, jak se skvěle vyzná v tý hudbě atd.
Ta láska k druhým mě někdy až obtěžuje. Nevíte někdo, jak se umírnit? Dík