Re: Dcera z prvního manželství vysvětluje manželovi, jak se chovat v domácnosti

Uf. Jsem ve stejné situaci, jako ty. Řešíš trochu blbosti, ale naprosto to chápu. Není to tak, že oni se vám musí 100% přizpůsobit. Nebylo by na škodu je vyslechnout a třeba něco udělat "po jejich". Vyjdi jim trochu vstříc, ať se u vás cítí dobře. Manžela se nezastávej, reaguj jen na to, co se týká tebe. Je to medvědí služba. Zkus být mimořádně tolerantní... Stále říkám, že nevlastní děti jsou obrovská škola nadhledu. Jsou od tebe jen kousek, 8 let rozdíl za pár let nebude nic. Asi jim ze sebe nic "mateřského" neposkytneš, ale můžeš zkusit být s nima kamarádka. Je to strašně těžký a složitý, fakt tě chápu. Nevzdávej to, snaž se o dobrý vztahy, mě se několikaletá snaha vyplatila. Máme kluka v děsný pubertě a tím, že s ním mám jakž takž citový základ, tak to jde. Ty pro ně můžeš mít snadno pochopení, je mezi váma malý věkový rozdíl. Zkus si vzpomenout na sebe v patnácti, nebo na nějaký svoje kamarádky, co měly divokou pubertu... Hlavně na to nekašli a snaž se, ono se ti to všechno vrátí. Sice třeba za dlouho, ale určitě vrátí. Jestli chceš, napiš mi na mail, znám to, mám nevl. děti už pár let...