Co je ve vztahu důležité?

Mám takové životní dilema. Co je ve vztahu opravdu důležité. Jasně, hned člověka napadají taková slova jako: spolehlivost, čestnost, láska, důvěra, věrnost… Určitě vyjmenujete spoustu dalších ušlechtilých vlastností. Ale… jak často se setkáváte v denním životě se situacemi kdy jsou tyhle krásné a ušlechtilé vlastnosti nutné, resp. kdy se o nich přesvědčíte?
Abych byla konkrétní: dá se říct, že mě potkalo štěstí. Můj život může být vyrovnaný, pokojný, normální… Ale musím se (jak jinak) vzdát svého soukromí. Tak trochu i svého já. A váhám… S přítelem si rozumíme ve věcech politiky, výchovy dětí (ač už moc není koho vychovávat), máme společné přátele, rodinu, zážitky… ALE. V čem se moc neshodneme je vkus. O víkendu se stalo něco, co mě donutilo přemýšlet, co mě „vyděsilo“. Přítel má nový dům, zařizuje ho a já mám poradní hlas. Zatím to šlo celkem dobře (nějaké výjimky jsem přešla mlčením), ale o víkendu přestavil obývací pokoj k mému úplnému znechucení. Vlastně o nic nejde, ale já si říkám proč mě vláčí s sebou při výběru sedačky? Proč se celé hodiny bavíme o tom jak by to bylo nejlepší, pak to ke spokojenosti obou realizujeme a on to vzápětí předělá a dá tomu“ korunu“?! Proč? Mám se vztekat, hádat, trvat na svém? Nebo to nechat být. Mám se stěhovat někam kde je to sice finančně vyšší levl, ale není to podle mých představ? Nebo zůstat doma ve svém milém bytečku kde je všechno tak jak chci já? Nebo řeším blbosti a měla bych přihlédnout k tomu, že je to veskrze hodný milý štědrý chytrý muž. Jak hodně je pro vás důležité souznění při zařizování domova?