Re: PF 2011

Ahojky,
zdravím vás všechny po dlouhatánské době. Málem jsem si nevzpomněla na své přihlašovací údaje
Jak se všechny máte? Já zatím na FB záměrně nechodím (abych neměla další závislost a tak moc o vás nevím. Sem tam si s někým z vás napíšu email co nového a tak...

U nás je teď nic moc období. Tomášovi umírá maminka na rakovinu, takže se obáváme každým dnem toho nehoršího Jen se modlíme ať nám neumře o Vánocích. Je na tom už velice špatně. Už jen spíše leží a rychle nám odchází :-( Přišlo se na to velice pozdě, když už to měla v pokročilém stádiu a měla několik metastáz :-((((( Nikolka to už vnímá a nese to docela špatně. Klaudinka zatím z toho nemá rozum.
Velké zdravotní problémy měl i můj taťka, ale to se už naštěstí lepší (zaťukávám)...měl v létě dost ošklivý pád v Tatrách a to mu pak vyvolalo postraumatické záchvaty, které vlastně trvaly až doposud. Byl i nějakou dobu v nemocnici. Moc jsem se o něj bála.
Tak proto jsem neměla ani náladu psát sem....

Pavlíku, krásná fotka, máš překrásné slečny a 17 kg u Adélky závidím....Nikča má pouhých 14,5 kg a ne a ne přibrat. Sice to dr. už tolik neřeší, ale teď kvůli tomu byla zase na podrobnějším odběru krve.
Klaudinka je o něco těžší než bývala Nikča touto dobou, ale taky nic moc. Má 11,4 kg.

Niki, krásné PFko Kluci mi přijdou na sebe dost podobní

My jsme se teď v pondělí vrátili s Tomem z Vysokých Tater. Byli jsme tam sami bez dětí. Ale jeli jsme tam jen na tři dny. Potřebovali jsme zrelaxovat od starostí s Tomášovou mamkou a zároveň jsme si jeli vyzvednout mojí babičku, která hned u Tater bydlí. Vzali jsme si ji k nám na svátky

Pár fotek ze zimních Tater....doufám, že je ještě umím sem vložit



Udělali jsme si výlet na Lomnický šít - 2632 m. Na vrcholu bylo -20 st a šílená vichřice. Připadali jsme si jak Marvan v komedii "Anděl na horách". Nás teda ještě pustili lanovkou dolů, ale jen po Skalnatém pleso, dále už lanovka nejezdila. No a tak nám dali na výběr buď tam zůstat i několik dní než se počasí umoudří nebo šlapat ve vichřici dolů z hor. Tak jsme tedy šli pěšky. Občas jsem se zabořila po pas do sněhu, k tomu ta vichřice, ale byl to super adrenalínový zážitek


Tady je Tomáš na visunuté lávce, pod sebou má propast. A za sebou Gerlachovský štít. Musel si držet čepici, jinak by mu uletěla






Tady jsme v závětří...


Tady už sestupujeme ze Skalnatého plesa. Vítr mě několikrát zhodil na zem




...a tady pohled na zasněžený Gerlach