Re: Každé dítě může dobře spát

Naše malá od narození do šesti měsíců spala jeden interval v noci šest hodin, jinak se budila po třech. Usínala sama, jen jsem ji dala do postýlky, dala pusu a popřála dobrou noc. V šesti měsících konec. Vstávala po třech hodinách celou noc a na další usnutí nezabíralo nic podle žádné knížky, jedině dát napít - to usnula hned. Večer byla schopna usnout jen u mě na ruce. (Do konce jsem jednou zkusila tu metodu regulovaného pláče. Když dcera řvala čtyři hodiny vstoje, dávila, měla nos plný rýmy a evidentně hysterák, pokus jsem s pocitem mateřské viny ukončila. U mě na ruce spala tři minuty poté.) To trvalo do 14 měsíců, kdy se sama od sebe odstavila a zároveň začala spát celou noc (osm hodin). Pořád ale trval problém s usínáním a chytré knížky nedodaly nic, co by zabralo. Navíc přestala být schopna usnout i u mě. Posunuli jsme večerní usínání na desátou (protože když jsme šli uspávat v osm, stejně usnula v deset) a začali s uspáváním v naší posteli. Do sedmnácti měsíců řev každý večer a usínání v deset. Pak během týdne nastal zlom, začala v naší posteli usínat během dvaceti minut a vleze si do ní i sama. Chodí spát mezi sedmou a osmou a spí do sedmi do rána. U žádné té změny ve spaní nejsem schopna tvrdit, že by byla následkem nějakého mého výchovného působení, prostě to tak najednou bylo. Připadá mi, že na dítě bez příkrmů je ten tvůj drobeček ještě pořád celkem nadprůměrně spící miminko (holky, co vstávaly každou hodinu, by mohly vyprávět). Má hlad, navíc může mít klidně i růstový spurt. Být tebou, zatím bych to neřešila. A pro jistotu se připrav i na možnost, že poučky z dobře míněných knížek nemusí zabrat. Ale mohou!