Re: Noční kojení

kopřivo to já osobně považuju z anejhorší stav, když se děti budí a nic nechtějí, případně k tomu mají noční děsy.

Přidám svoji zkušenost s nočním kojením - u nás to funguje buď děti kojím nebo nekojím, není nic mezi tím, třetí mi to opět a znovu potvrzuje bojkotováním veškerých snah o příkrmy a kaše.
Syn nejstarší začal spát celou noc ve svých 18m, kdy jsem ho přestala kojit, ze dne na den spal celou noc. U dcery, prostředí páč byla na prsu fakt závislá a bylo to jediné co ji uklidnilo, jsem se hrozně dlouho odhodlávala přestat s kojením, nakonec jsem přestala v jejich 23m s doměnkou, že mi začne spát celou noc. Malá v podstatě od narození nespala víc jak dvě hodiny v kuse ale ke konci už vstávala po 40minutách a já byla už psychicky i fyzicky u dna. Kupodivu se řev konal jen jednu noc, jako že řev o mlíčko. Nicméně noční buzení po necelých max dvou hodinkách trvalo dalších 13 měsíců než jsem se zmínila na tříleté prohlídce dětské doktorce - poté následovalo kolečko - psyholožka, neurolog, psychiatr, diagnostikována ADHD nemá fázi hlubokého spánku.

Nejhorší u toho bylo právě to, že se budila často a vlastně nic nechtěla, po zbytek noci (spala sem s ní víc jak rok v pokojíku), mě křečovitě držela za cokoliv co se dalo, abych jí když spí neodešla. Teď je cca 10měsíců na homeo a spí velice slušně, budí se většinou tak 2x za noc - ale něco chce, chce třeba pomazlit, nebo napít,nebo čůrat, nebo zakrýt, ale něco chce.. není to že pláče a je k neutišení a vnáručí se mrská.

Teď máme mimíska necelých 7m a ten po třech a půl měsících kdy spal velice hezky a já se po třech letech jakž takž trošku vyspala, sám usínal ve dne i v noci, začal mít nějaké potíže, které ale dr není schopná s určitostí určit - pravděpodobně se jedná o posouvání zoubků v dásních, které některé děti pociťují ještě hůře než samotné prořezávání a i třeba tři čtyři měsíce před prořezávání - takže už tři měsíce vstáváme v noci co hodinu. Dneska spal slušně do dvou do rána - no slušně vstal 1x po 2,5 h a podruhé po 2, no ale pak až do půl sedmé, kdy vstal na dobro vstával po 40m. Kńourá, zjevně ho něco bolí, celý den je ušmoulený a ukňouraný. Zoubky nejsou ani nalité, nezabírá homeo ani nurofen.
Co už ale člověk nadělá. Prso pokaždé nevytahuju, malý se kolem půlnoci stěhuje k nám do postele, očividně nechce být sám, protože ikdyž třeba ještě usne, po položení v postýlce už být prostě nechce a když ho položím za náma do postele spí v tu ranu. Rozhodně ho vyřvávat nechat nebudu, příkrmy se snažím, kaše nepomohla - respektive žádnou nechce a počítám s tím, že dokud kojit budu, tak prostě bude vstávat.