.Tak se ptám jak dvouleté dítě pozná,že udělalo něco nebezpečného?Že situace je vážná?Z toho,že jej maminka v klidu a míru odnese na chodník těžko.Možná zvýšený hlas,dejme tomu,ale podle mě plesknutí,které nečeká a není běžné zapůsobí víc.Podmínka jasně je,že neplácám pořád,jinak žádný efekt,to je jasné.Jestli je to pro dítě stresující?Já chci ať je pro dítě běhání do silnice stresující.A na následky do budoucího života nevěřím.Výchova staršáích dětí už je jiná,tam už ta komunikace funguje a když ne jsou jiné páky než fyzický trest.A ještě jedna věc,děti nejsou partneři jak často právě příznivci RaR tvrdí,není partnerství když má jeden za druhého zodpovědnost a to i právní.Můžeme s dětmi diskutovat,můžeme je vést k samostatnosti a rozhodování,je to i žádoucí,ale pořád jsme my ti rodiče,kteří nesou zodpovědnost.A pozor,některé děti velmi špatně snášejí,když cítí,že "můžou vše" a necítí to vedení,laskavé,milující,ale vedení.Jsem se nějak rozepúsala a musím do práce.
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.