Re: Dlouholeté singles, jak zvládáte soužití s chlapem?

Je to těžký. Já jsem žila sama od 20-ti do 27-mi let, kdy jsem se vdala. Manžel do té doby byl 10 měsíců ženatý, jinak bydlel u rodičů a byl zvyklý na full servis. Doma neodnesl ani talíř do dřezu a najednou byl naštvanej, že to po něm chci. Měl takový pěkný patriarchální kecy na téma: žena se stará o byt, muž o auto, to auto ani nevyklízel binec, umyl ho 1x za rok, ale ode mně makat a makat. Já jsem v té době dělala úklidy pro cizince, občas chůvu, 5x do týdne jsem někde uklízela celý byt nebo domek, takže jsem toho měla plné kecky, byla jsem ta pověstná kovářova kobyla, co chodí bosa. A o něm jsem si myslela, že je necitelnej a hrubej. Zachránila nás terapie, ale skoro 3 roky to bylo dost šílený. Teď jsme spolu 9 let, děti jsou malé, já těhotná, manžel furt v práci, ale pokud ho zrovna nechytne nějaký rapl, tak to jde, občas má tendenci mi dělat přednášky, jak by se to mělo dělat, ale už není tak zlej, jak býval. Měnit se musí oba, je potřeba si o tom popovídat a nějaké věci asi prostě nevidět.