Re: Rozchod z partnerem

Dcera mého muže má 2x za rok vystoupení z hudebky a kdyby tam chtěl manžel jít, tak půjdu ráda s ním, ačkoliv tam bude i její matka....A mezi chlapy, co mají zájem o děti do chvíle, než mají jistou jejich matku a těmi, co o partnerčiny děti nemají zájem vůbec se pohybují i tací, kteří se o ně doopravdy zajímají a mají zájem se podílet na jejich výchově. Jednoho mám doma.... Jinak kdyby mi chlap byl dobrým partnerem pro mě, ale zcela ignoroval mé děti, tak se obávám, že by mě to trápilo natolik, že i kdyby byl sebelepší, tak bych s ním nedokázala žít.... Ale to je jen můj subjektivní názor. Taky z vlastní zkušenosti vím, že přijmout "cizí" děti je někdy strašně těžké, obzvlášť byly-li vychovávané jiným způsobem, než jaký způsob výchovy by chtěl praktikovat "nově příchozí" partner a někdy ty názory sjednotit je na palici Manžel má 12ti letého syna s LMD a než jsem si na něho tak nějak zvykla, tak jsem si myslela, že to bude konec můj i našeho společného soužití. Ale zase to bylo o tom, že já jsem se chtěla naučit s ním "tak nějak normálně" žít a zvyknout si na to, jaký je.... Každý na to ale povahu nemá.