Re: Umíte lidem závidět a nenávidět je?

závidím jen v dobrém slova smyslu - jako třeba včera jsem holce na zastávce záviděla krásný vlasy takovou tu závist, že někdo něco má a já bych mu to nejradši ukradla a ještě ho u toho zapíchla, tu neznám. jestli jsem schopná lidi nenávidět - asi jo, ale pouze dočasně a většinou jsou to cizí lidi. možná bych to nazvala spíš vztek, když mě někdo cizí opravdu něco udělá, protože ještě tak extra strašného se mi nikdy nic nestalo, takže ten vztek po různě dlouhé době přejde. vlastně jsem kdysi do jisté míry nenáviděla kamarádku, byla moje nejlepší a pak se mi pokusila přebrat kluka. to jsem jí asi nenáviděla. pak se ukázalo, že ten dotyčnej za to stejně vůbec nestál, byl to ubožák a zpětně mi bylo líto, že jsem poslala do zadele jen jí, když si to přitom zasloužil spíš on. zrovna teď není nikdo, koho bych nenáviděla buď ráda, že to neznáš, protože není moc dobrý nechat se užírat nějakou nenávistí nebo závistí, to nejsou pocity jen tak. toho druhýho člověka to nijak neovlivní, jen tebe. měla bys mít z toho radost, že takový pocity neznáš nechat si donekonečna ubližovat s tím ale nesouvisí.