Re: Syndrom vyhoření v manželství

Ahoj, neporadim asi, ale mohu napsat svoji zkusenost. Zhruba rok se placame v krizi, pres pul roku nemame zadny telesny kontakt. Problem je u me. Prestala jsem mit zajem (nechci rozepisovat vsechno, co to zpusobilo), ale mame trilete dite, tak jsem se porad snazila to nejak "vydrzet", udrzet. Samozrejme jsem si prala mit spokojenou rodinu, abychom byli stastni, jinak nam vlastne nic nechybi, ale at jsem delala co jsem delala, vztah k manzelovi to nenapravilo. Paradoxne, on byl velmni spokojen a problem si zadny nepripoustel. Kdyz jsem poprve pred pul rokem rekla, ze nejsem stastna, tak se mohl pretrhnout, ale najednou to nestacilo. Nekolikrat jsme zkouseli najit cestu, ale nepodarilo se. Navstivila jsem i odborniky, ale vsichni se shodli na tom, ze mame zkusit odluku, protoze se pry jinak z mista nehneme a bude hur. Musim rict, ze jinak je nas vztah dobry, na vsem se domluvime, i se spolu zasmejeme, kdyz je cemu, jen to intimno je proste pryc. Zitra manzel podepisuje najemni smlouvu a tu odluku zkusime. Bojim se samozrejme, jak to ponese dcera a my, ale nechci uz dal zit v te nejistote a prazdnu, ktere nikam nevede. Jeden z psychologu mi rekl, ze kdyz to nevyjde, bude to bolet chvili, kdyz spolu budeme zit takto, bude to bolet dlouho. To mi dodava odvahu. Zkusim sem napsat za tyden prvni dojmy...