Re: Knížka Jíst, meditovat, milovat

To ne, mě nevadí ani to, že ta paní nemá existenční starosti, ani to, že hledá sama sebe.
Mně vadí to, že z toho dělá knihu, literaturu, jestli mi rozumíte. Představuju si to tak, že autorka prostě hodí na papír svoje i ty nejbanálnější myšlenky, protože to, že si je pomyslela v ášramu v meditační jeskyni, jim v jejích očích dává jakousi vyšší hodnotu. Tak jo, ať dává. Ale proč to vnucuje čtenáři??? A ono to zřejmě funguje, jinak by se tato kniha nestala tak populární.
Mě to ale hrozně irituje. První část jsem ještě vnímala jako svého druhu cestopis, ale druhou část čtu už jen ze zvědavosti.
Připodobnila bych to fotografiím z dovolené. Nedávno jsem byla na nádherné dovolené, udělala jsem tam přes 700 fotografii. Každá z nich má pro mě svůj význam, svoji hodnotu. Ale nenapadlo by mě je všechny vnucovat příbuzným ke zhlédnutí. Leda kdybych je chtěla k smrti unudit. Vybrala jsem jen stovku nejlepších a i to jim bohatě stačilo.
J.