Fakt nevim, jak to nazvat výstižnějc, tak rovnou k problému.
Před cca měsícem se nám ucpal záchod, půjčovali jsme si zvon od 80 letýho souseda, s kterým jsme dobře vycházeli.
Minulej čas proto, že má Alzheimera a asi tejden nás odchytává na chodbě, že jsme mu "vrátili jinej zvon", případně "nevrátili zvon". Měli jsme ho v bytě asi půl hodiny, vrátili jsme ho umytej, vydezinfikovanej, normálně si ho od nás vzal a žádnej problém.
Teď tvrdí, že s ním nemůže prát prádlo, protože jeho zvon byl větší, mekčí a lepší... Když jsem si ho pujčovala, tvrdil, že si s ním odsává hleny a do večeře ho potřebuje mít zpátky

Fakt už nevim, co s ním. Vždycky odchytí mě nebo bejvalýho na chodbě, vede s náma i desetiminutovej dialog, během kterýho se nás 50x zeptá, jestli máme doma zvon a jestli to není ten jeho. Minule jsem ho donutila dojít do jeho koupelny a ten zvon normálně přinesl, odnesl a následně prohlásil, že žádnej nemá a pak, že teda má, ale že jsme mu dali jinej.
Je to blbost, furt mu řikám, že kdybysme měli zvon, nepujčovali bysme si ho přece od něj a přísahám, že žádnej jinej nám domácností neprošel ani předtim, ani potom. Marný.
Máte nějakej nápad, jak to vyřešit? Kdybych na to měla, koupim mu 5 novejch zvonů různých velikostí, ale do takhle krajního řešení se mi fakt nechce.
Momentálně jsem koukla na chodbu, odchytává sousedy a ptá se jich, jestli jim nepůjčoval zvon...
Z praxi v nemocnici bych měla vědět, jak s takovýma lidma jednat, ale přece mu neodkejvu, že jsme mu ukradli zvon nebo vrátili jinej... už se normálně bojim vycházet, radši jezdím výtahem (bydlí o půl patra níž) a odemykám co nejvíc potichu, aby nevylezl.