Re: Rapiti, Želvička - dík!

Specifický je Pepík žižkovskej křtěnej Vltavou. Pojem „žižkovskej Pepík“ vznikl na počátku 20. století na Žižkově. Žižkov bylo dělnické město, které bylo připojeno k Velké Praze až v roce 1929. Dodnes můzete na kanálech vidět nápisy...

Žižkovští pepíci byli většinou nádeníci, lidé, kteří měli existenční potíže. Avšak bavit se uměli! Chodili do hospody, kde se bavili. A žižkovský pepík se uměl bavit (na rozdíl od ostatních Pražanů), třeba i do rána a utratil třeba i všechny vydělané peníze.

Na počátku 20. století byla móda sak a klobouků. Aby mohl člověk do hospody, musel mít sako a pokrývku hlavy. Žižkovský pepíci to také vyřešili po svém. Nosili kostkovaná saka a specifické čepice – tzv. rádiovky. Žižkovskej pepík byl prostě rebel. Žižkovský pepíci měli i odlišnou mluvu. Žižkovskej pepík samozřejmě mluvil žižkovským dialektem, jenž je některými jazykovědci označován jako „spisovná pepíčtina“.

Pepíci na Žižkově byli velmi tolerantní. Tato tradice dodnes přetrvává na Dolním Žižkově (mezi ulicemi Seifertova a Koněvova, dolů od Seifertovy ulice, viz mapa). Žižkovskej pepík neřeší své problémy v hospodě , neboť ví, že tam nic nevyřeší. Na Žižkově může sedět v hospodě každý, můžete si kecat, co chce a pokud tím někoho neotravuje, nic se mu nestane, protože „každej je nějakej“.

Zde se se však musím zmínit o jednom vlastním zážitku. Právě když nám starý Žižkovák sděloval, jak je Žižkov tolerantní, přišel do hospody host, jenž nám byl představen jako Karel (Čarlez). Bylo nám sděleno, že Karel je cigán ze Slovenska a že je na to hrdý. Vzápětí však Karla vyváděl číšník z hospody ven. Nechápali jsme. Kolega se ptal, jesli vyhozený Karel neplatí. Karel si však platí každé pivo. Ale když se ožere, tak chodí po hostech a sděluje jim: „Kapitáne, to neřeš!“ A některým to prý vadí. Kterým? Novým živnostníkům, kteří si myslí, že jsou chytřejší!

I přes tento negativní zážitek vám můžu Žižkov doporučit – levné a dobré pivo, dobré jídlo, tolerantní lidé aa pohodová atmosféra.


To jsem teď vygooglila.
Jen bych přidala, že to nebyli jen dělníci, ale i studenti ze Žižkova atp.

Pepíky můžeš vidět v Hříšných lidech a i písnička o nich je:

Všecky myši za sebou
hudba: J. Goldwell
text: J. Červený
album: Červená sedma a jiné trumfy

1.
Všecky myši za sebou, za sebou, za sebou
jedna pěkně za druhou, za sebou jdou.
Keťasové, kartáři, kartáři, kartáři
to jsou ňáký taškáři, taškáři jsou.


Každej snad, každej snad zakeťasí si hned rád,
každej snad, každej snad chce dnes vydělat.

Procenta velký mít proto je ten blahobyt,
procenta velký mít, z lidu kůži dřít.


Dnes má peněz každej dost, každej dost, každej dost, schovává je pro radost, i ňákej skvost.

Refrén:
Dvacetikoruna ta není tak veliká, aby rozházela žižkovskýho Pepíka.
Dvacetikoruna ta není tak veliká, aby rozházela žižkovskýho Pepíka.
Nám je to volný, na nás už to neplatí, my si dáme nalejt, on to někdo zaplatí.
Nám je to volný, na nás už to neplatí, my si dáme nalejt, on to někdo zaplatí.


2.
Obchodník má velkej krám, velkej krám, velkej krám,
ale zboží nemá tam, to je ten vtip.
Zato ale v bytě svým, v bytě svým, v bytě svým
keťasí jen ve velkým a jde mu to líp.


Kuřivo, kuřivo, pivíčko i mastivo,
kuřivo, kuřivo, stouplo palivo.

Banda ta, banda ta zdražila i kaťata,
banda ta, banda ta zdraží koťata.


Neboť není masíčko, masíčko, masíčko,
bude nouze o mlíčko, o pivíčko.


Refrén:
Dvacetikoruna ta není tak veliká, aby rozházela žižkovskýho Pepíka.
Dvacetikoruna ta není tak veliká, aby rozházela žižkovskýho Pepíka.
Nám je to volný, na nás už to neplatí, my si dáme nalejt, on to někdo zaplatí.
Nám je to volný, na nás už to neplatí, my si dáme nalejt, on to někdo zaplatí.