Re: kontrola

Je těžko někomu něco radit,vím to podle sebe já se trápila a dusila to v sobě dva roky než to v určitém okamžiku vyvrcholilo a manžel si uvědomil co ve mě a Dádovi má a o co by přišel,ale ani pak to nebylo lehké zapomenout na vše,i teď si kolikrát vzpomenu ale je to o tom že já jsem chtěla udržet rodinu a on nakonec taky a myslím si že jsme na dobré cestě...už nikdy nebudu říkat mě se to nemůže stát,vím co mám doma a podobné fráze...vždycky je co utužovat a nebrat to všedně... A také je to na obou aby se snažili,jeden nezmůže nic...Je jen na tobě jestli se s tím chceš prát,anebo jen tak přežívat.Každopádně ti určitě všechny tady držíme pěstičky aby jsi byla nakonec šťastná a v klidu.