Přítelova ex štve dceru proti nám

Přes dva roky mám přítele, který má z prvního manželství 10 letou dceru, já 6 letou. CV počátcích vztahu byly naše společné vztahy idylické, když jsme byli všichni pohromadě, fungovali jsme jako rodina, holky se měly rády. Postupně to však začlo pomalu skřípat a přítelova dcera začla mít pocit, že jí nemám ráda, a začla žárlit na mou dceru. Docela jsem to i chápala, ptž je fakt, že přítel má s mou dcerou vytvořený hezký vztah a ona ji mohla brát jako konkurenci. Ale mrzelo mě, jaké má o mě mínění, přestože jsem se opravdu snažila, aby k takovým pocitům opravdu neměla důvod a často záměrně při sporech stála víc při ní, než u mé dcery, aby neměla pocit křivdy. Později začlo vyplývat, že na tom má velký podíl její matka, která se asi není stále schopná smířit s tím, že je její bývalý partner šťastný jinde, fakt nevím.
Bydlíme navíc každý v jiném městě a tak je náš vztah dost složitý a vídáme se vlastně jen víkendově. Přítelova dcera před časem přišla s dotazem, jestli se táta přestěhuje k nám, a ona už ho nebude zajímat. Později přiznala, že jí to vykládala matka. Podobných situací bylo několik, a přestože jí jak přítel tak z části i já vždy vysvětlíme, že bude vždy nejdůležitějším člověkem v jeho životě, jde vidět, že holka má v hlavě zmatek a neví čemu věřit. Teď už se vídáme s jeho dcerou minimálně, naposledy o vánocích, ptž to s naší vzdáleností a prací jinak nejde skloubit. Měli jsme spolu teď trávit jarní prázdniny částečně v našem městě, oba s přítelem jsme si vzali dovolenou a naplánovali pro děti program. Plány nám však zmařila jeho dcera s tím, že k nám jet nechce. Všechny nás to překvapilo a přítel chtěl vědět, co jí k tomu rozhodnuté vede. Není schopná mu na to odpovědět, jen klopí hlavu a krčí rameny. Přítel jí nechtěl nutit násilím, tak jí tedy řekl, že nás to sice všechny mrzí a těšili jsme se, ale že tedy změníme plány. Načež ona začla brečet a jen ho objala. Oba si myslíme, že za tímhle stojí jeho ex, a z vlastní hlavy to nemá. Ale co s tím? Jak takové situace řešit.
Přítel tedy vyřešil situaci tak, že bude část prázdnin se svou dcerou, a pak přijede sám za námi. Ale ač chápu, že se snaží vy\hovět všem, nemyslím, že je to moudré. Za prvé mám strach, že se jeho dcera tak bude cítit zbytek prázdnin právem odstrčená a za druhé jí tím, že přistoupil na její nechuť sem jet, jen utvrdil v tom, co si myslí. Hlavně by mě zajímalo, jak člověk může bojovat proti chování jeho ex, která jí vykládá nesmysly