Re: Proč se očekává, že vdaná žena nebude mít mužské přátele?

Mám spoustu přátel a známých, hodně z nich jsou chlapi, a ne všechny přítel zná (jo, zatím nejsme svoji, svatba ale už je naplánovaná :)), ani já ani on nemáme problém s tím, že třeba jedu na víkendovej sraz bubeníků, a on ne. :) Jedinej problém je, že on nic takhle mimo nemá, tak si občas stěžuje, že nikde chudák nebyl, ale to už je zase jeho problém, já ho nedržím, ani kdyby chtěl jet na setkání miss mokrých triček.
Nevím, jestli je to nedostatkem nějakého genu žárlivosti, nebo co, ale prostě já vím, že chce být se mnou (jinak by nebyl, žejo), že mě má rád a že na ostatní ženský se třeba rád koukne, ale to je všechno. Nebo když se občas koukne na nějaké péčko... tak jednou za uherskej rok, ale co. :)
A myslím, že to samý ví on o mě. Jsem s ním, protože chci být s ním, on je můj muž, a zbytek jsou jenom chlapi, dá se s nima popít, pokecat, ale to je tak vše.

Jak se na to dívá okolí, netuším. Že jsem obecně splachovací, tak do tohohle se mi prostě nikdo plést nebude, a jestli si po vesnici klepny chtějí povídat o tom, jak se mladýmu kurvím s chlapama, tak ať si povídají a vynechají mě z toho.