Re: bydlí s náma tchýně

ahoj, holka, lituju tě...
já jsem něco podobného zažívala do minulého jara...
když jsme se s M poznali, tchýně přišla o byt, naletěla podvodníkům, prodala, podepsala jen nájemní smlouvu v novém bytě na rok a všchno bylo v háji, neměla ani peníze, ani byt...
tak se nastěhovala k nám, do pronajatého 2+kk... že jenom dočasně, že půjde na chalupu na Vysočinu...zůstala rok, dokonce se s námi přestěhovala do sice rozměry většího bytu, ale pokojů stejně... koupila si rozkládací křeslo, přivezla si skřín a bydlela v kuchyni...do toho dostala rakovinu prsu, celou anabázi jsme absolvovali s ní, tedy hlavně já, protože M pracoval radši celý dny a večery, aby nemusel být doma s matkou.
Když se po víc jak roce uzdravila, nastalo martyrium vyřizování invalidního důchodu... podle mě se jí akorát v 56 nechtělo pracovat, ale to mi nepřísluší soudit...
my jsme se opět stěhovali, tentokrát do 3+1, ona opět s námi...se synem v pokojíčku...naštěstí léto trávila na chalupě, ale sotva se trochu ochladilo, což je na Vysočině tak koncem října nejpozději, byla u nás a odjela s s pokročilým jarem...

nemohli jsme nic dělat... tchýně je sama, má ještě dceru, která žije v garsonce se synem... má jen invalidní důchod... nešlo jí říct:" hele mami, seber se a běž na chalupu." Na to byl M moc měkkěj, ani se mu nedivím...

nakonec se našla CHLAPA... s velkým bytem.. ale jezdila k němu jen na víkendy, co by tam přes týden dělala....že.

nakonec pomohlo jen to, že jsem se odstěhovala i s dětmi a následně i M do mého rodného města, kam ona se mi netroufne nasáčkovat, je to z Vysočiny z ruky a z Prahy je to taky hodina, takže mám klid... ale teď v zimě tu byla na návštěvě, už se ptala, kdy má zase přijet a tak, řekla jsem, že max týden. a přes víc nejede vlak...

neuvařila, nepohlídala, jednom se válela v pelechu a chrápala celý dny... tomu se říká božskej život invalidního důchodce.