Zdravím!
Vím, že tu nemáte rádi témata, kde se řeší kamarádi, příbuzní a známí a jejich problémy, ale do tohoto problému sem byla zatažena jen to hvízdlo

Můj mužík mě seznámil se svým kamarádem z tréninků - je to vcelku zajímavý ,,týpek,, srandista, působí sympaticky, i když trochu nezodpovědně. Ale nu což. Po určité době přišel s tím, že jeho přítelkyně je těhotná, že on to dítě nechce, že ji posílá na potrat, že jí klidně zaplatí a že když si ,,to,, nechá, nedostane od něj nic. Já v té době těhotná v šoku, vypakovala ho ve vší slušné neslušnosti z bytu. Po jisté době se však usmířili, dali opět dohromady a jelo se dál. Přítelkyni sem do té doby znala jen velmi letmo, ale na čerstvé mateřské bez přátel ve městě, kam sem se nastěhovala za přítelem, sem se velmi ráda nechala seznámit blížeji. Nová kamarádka je taky trochu plašan, ale zodpovědná máma a opravdu sem si ji oblíbila. Navštěvujeme se, povídáme a je to velmi příjemné. Postupně vyplouvaly na povrch takové věci jako občasná facka od onoho kamaráda, neustálé ponižování ve stylu: Mimčo od tebe nechce pít, protože máš jedovatý mlíko, můžeš za to sama, neumíš se o ni postarat, celý den nic neděláš, jsi vyžírka. Upřímně jsem se kamarádce divila, co všechno si nechá líbit, ale dobře vím, že člověk si někdy přidává na dramatičnosti a říkala si, že to je jejich věc. Dnes jsem jela za ní, už v telefonu byla špatná, ale těšila se na návštěvu, tak sme s prckem jeli. Tam vyplulo na povrch, že na ni v noci křičel, že ji zabije, že dítě jí sebere a dá svojí mámě, aby se o něj starala atd. Uklidňovala sem ji, ale vyplulo z ní, že se stýká s jistou feťačkou, taková klasická ,,známá firma,,. Opět jsem uklidňovala, pronášela věci jako: to může být jinak atd., jenže během hovoru, kdy sme se bavili co bylo včera a minulý týden, vyplynulo, že i když jí tvrdil, že na večerní tréninky chodí, od přítele vím, že tam nebyl už dlouho. Ona ihned volala, že to ví, ať jí to řekne. Po mnoha výmluvách, které ona vyvrátila, ruplo, že se s ní schází, ač tvrdí, že ne v posteli. Poprosila mě, abych ji odvezla ke známým, že tam pro ni mají už dlouho pokoj k rponájmu, ale že ona nechtěla, že stále zatínala zuby, ale tohle je nani moc. Já ji odvezla, pomohla zabalit věci pro malou a pro ni, slíbila jí doprovod na sociálku, kde si chce zažádat o výživné atd. Jak by ste se zachovali vy? Pomohli jí, nebo vzhledem k přátelství i s kamarádem odmítli a nechali řešení na nich? Podotknu, že ona z něj měla takový strach, že tím nakazila i mě a já s věcma k autu lítala jak kdybych měla motorek v zadku - samou hrůzou, že dojede dřív domů a stane se bůh ví co
