Posuzujute lidi kolem sebe objektivně a racionálně?

Už několik týdnů se snažím napsat písemnou práci z psychologie, zadání zní asi takhle: Zhodnoťte názor, že člověk jedná jako `laický vědec` při vykládání si chování lidí kolem sebe, tedy že vnímá a analyzuje informace objektivním a racionálním způsobem.
Otázka je, co takové vědecké uvažování o chování lidí kolem obnáší, je toho normální člověk schopný a je to v běžném životě vůbec žádoucí?
Připadá mi, že obzvlášť tady na rodině věčně soudíme příšerné tchyně nebo hrozné manžely a to na základě neúplných informací poskytnutých naštvanou snachou nebo manželkou.. je za takových okolností vůbec možné být objektivní a racionální?
Sama za sebe bych řekla, že uvažuju naprosto objektivně a racionálně, myslíte si to o sobě taky? Moje učebnice uvádí spoustu důkazů, že takového vědeckého uvažování člověk schopný není
Díky za jakékoliv nápady, postřehy a vlastní zkušenosti, nějak se na to u toho kojení nemůžu soustředit a pořád utíkám sem na rodinu...