Re: Je správně nežli/než-li?

ssjc Slovník spisovného jazyka českého

než
poněk. zast. a kniž.
nežli sp. (před než se čárka píše, uvozuje-li větu n. polovětnou vazbu)
I. podřadicí
1. s významem srovnávacím, po 2. stupni n. výrazech znamenajících větší míru, odlišnost n. přednost připojuje větné členy n. věty vyjadřující srovnávané osoby, věci n. děje: starší než já; silnější než smrt; stálo ho to víc nežli týden práce; lepší něco než nic; lépe pozdě než nikdy; je to dál než z Brna do Prahy; dělal víc, než byl povinen; raději padne, než by ustoupil; je příliš zkušený, než aby tomu věřil; než žít v ponížení, volil smrt; (je-li v obou větách týž podmět, čárka před než se psát nemusí:) více seděl než ležel
2. s významem omezovacím po záporu n. po větě záp. smyslu (odchylkou i ve větě kladné), připojuje větné členy n. věty vyjadřující to, čeho se popření netýká; toliko, jenom, leč: neznal nic jiného než práci; nelze jet jinudy než oklikou; nezbylo mu nic než hromádka knih; nestalo se mu nic, než že se polekal; nic si nepřál, než aby jeho děti byly šťastné; - stálo ho to než několik korun, spr. jen
3. s významem časovým uvádí závislou větu, jejíž děj nastal n. nastane později než děj věty řídící: než se nadáli, byli v Praze; byl zpátky, než bys deset napočítal; (dříve) nežli vstoupil, zaklepal; než naše země nabyla své tvářnosti, uplynula velmi dlouhá doba; každé slovo si dobře rozmysli, nežli je vyslovíš
4. s významem časovým uvádí závislou větu, kt. vyjadřuje, jak dlouho potrvá děj věty řídící: počkej na mne, než se obléknu; nežli mi to opravíte, něco obstarám; to se načeká než dostane odpověď
II. (jen než) souřadicí poněk. zast. a kniž. spojuje souřadné věty n. větné členy stejné platnosti
1. s významem odporovacím; ale, avšak, však, leč: čekali ho určitě, než on nepřišel; málo zaslechl, než i to jej zarmoutilo; často se dostal do tísně, než strýc vždy pomohl
2. s významem stupňovacím n. zesilovacím; ale, ba, leč (před než se zprav. píše čárka): nejen ve dne, než i v noci