Re: sousedské vztahy

Díky. Mě to mrzí, protože nemám ráda takové vztahy. Byla jsem vnitřně nervózní a říkala dětem, ať jsou potišeji (ale opravdu to nebylo tak hrozné). Pak jsem si ale říkala, že su blbá, že to je přece normální, že děti se smějí, volají na sebe, občas někdo menší brečí a tak, ne? Holt to je úděl řadovek, že člověk nemá úplné soukromí. Kdyby aspoň přišel, řekl třeba, že mu není dobře, jestli bych je neztišila nebo že třeba potřebuje dopoledne dospávat... já bych se snažila mu aspoň trochu vyjít vstříc. Ale tohle? Hulákat na malý děti skovanej v domě?! Člověk se zadluží, maká jak debil, aby ty děti měly zahrádku... a pak aby snad byl zavřenej doma, aby náhodou někoho nerušil.