Re: Problém s otevírací dobou

Já jsem proto, že v místě bydliště práci neseženu a malou mi nemá kdo vyzvedávat z MŠ šla pracovat do školství a měla štěstí, že jsem pracovní dobu (v obou školkách, kde jsem dělala učitelku i teď na ZŠ) měla a mám vždy do 15 (když nepočítám suplování za nemocnou vychovatelku v ŠD, to jsem tam tvrdla dýl a nestíhala to). Cesta mi trvá taky cca hodinu, takže to stíhám k nám do školky těsně před zavíračkou ve čtyři a to už je tam malá sama. Nemám sice, bohužel, plný úvazek takže peníze nic moc, ale aspoň že mě ta práce baví a mám i prázdniny zároveň s malou :)
(ráno jí vozí většinou manžel, já odjíždím dřív).

Jako učitelce v MŠ mi vadilo hlavně to, že v hodně rodinách už děti nejsou vychovávané k tomu, aby měly k učitelkám respekt. Když se rodiče nebo maminky mezi sebou baví o učitelce jako o "krávě" apod., to dítě si z toho vyvodí vlastní závěry a v kolektivu je to znát. Nemluvím teď o sobě, nevím, jestli o mně tak rodiče taky mluvili (teda, vím o jedněch, ta romská maminka mi chodila nadávat každou chvíli, stěžovala si pořád na něco u ředitelky a pokud vím, dělá to i jiným), ale já jsem pár takových maminek z jiných školek mluvit slyšela...
Učila jsem většinou v menších vesnických školkách, kde byla nouze o děti, takže se přijímaly i ty co ještě neměly 3 roky a dle mého názoru by tito "malošci" potřebovaly samostatnou učitelku, protože když jste sama na 13-23 dětí v rozmezí cca 3-7 let tak se dost těžko zabaví všichni. S předškolákama by se měly nacvičovat věci, co mají umět k zápisu a do školy, s maloškama strávíte většinu času na záchodku, chováte je v náručí když pláčou a snažíte se je naučit jak zacházet s hračkama apod.
Co se spaní týče, nikdy jsem nenutila děti spávat, stačí, když neruší ty, co spát chtějí. Prostě jsem jim četla pohádky (případně jim ve zbytku odpoledního klidu pustila pohádku z CD), někdo usnul (kupodivu nejdřív předškoláci), ostatní jsem musela hlídat, aby neřádily a nebudily je. Ale neosvědčilo se mi to, abych pouštěla předškoláky ke stolečkům dřív. Jednak věděly, že nebudou muset ležet tak už od začátku rušily a zlobily a při převlékání z pyžámka (je povinné mít je na sobě) a následně i u stolečků byly natolik hluční, že budily ty spící.

Dokud jsem to viděla jen z pohledů maminky, co má dítko ve školce, měla jsem taky spoustu výhrad a připomínek. Když jsem začla učit, spoustu věcí jsem pochopila a vidím je jinak...