). Postýlku jsme nechali, když jdeme spát (taky máme sundanou 1 bočnici), tak jí tam jen přesuneme, vydrží tam pár hodin spát a když potřebuje, tak normálně přeleze (nebo se spíš překutálí) k nám do postele, většinou u toho spí
Když jsme někde mimo domov a je přinucená spát samostatně, tak je to děs, běs, nevyspí se nikdo min. první 2 noci, pak už usíná vyčerpání, ale i tek ze spaní fňuká a mě to budí páč ji pořád kontroluji jestli je vpořádku, i já jsem klidnější když ji mám přímo u sebe
většinou mezi mnou a manželem, občas vedle sebe hnedle u postýlky... takže kam spadnout nemá a ještě se za ten rok nestalo že by spadla
Jak se někdo bojí "zalehnutí", tak to si myslím že je téměř nemožné, vím že vedle sebe někoho mám a i ve spánku funguje podvědomí a zabrání mi dítě zalehnout... však když spím v jedno-posteli, tak nespadnu a když spím sama v manželské, tak se roztáhnu co jen to jde 
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.