U syna začala puberta a já šílím
Ale jak s tím naložit? Z poměrně normálního dítěte se pomalu za týden stal hajzlík - přerazit o něj něco je málo. Když vidím jeho reakce, tak si říkám, že bych asi měla přehodnotit ty fyz. tresty /jsem neplácačka/. Ne že bych si myslela, že by bylo k něčemu ho bít, ale určitě bych si ulevila.
Nejvíc mě vadí jeho naprostý odpor k hygieně - začíná se totiž potit a je to cítit. Ovšem - on to necítí. Čistit si zuby - to je pro něj tak zbytečná činnost, tudíž pokud zrovna u něj nestojím, tak jen dělá, jako že si čistí. A když stojím a jemu se nechce, tak si čistí jen ty přední klováky jak veverka. A já zuřím a opravdu si sedím na rukách, aby mi nevystartovaly a on nedostal. Z pusy mu páchne jak z žumpy a jemu je to jedno.
Já nevím, jak na něj v tomto ohledu působit. Bojím se, že mi jednou rupnou nervy a budu na něj řvát kdekoli něco ve stylu - smrdíš, páchne ti z pusy, protože jsi prase.....
Vlastně doufám, že mu někdo z kamarádů nebo spolužáků řekne - vypadni, až si vyčistíš zuby, můžem se bavit.
Musel jste tohle někdo nějak řešit? A jak?
Odpovědět