Ale co se hlídání týče, já její pomoc nepotřebuji. Mám další dvě babičky, co rády pohlídají, jen tahle (právě tchýně) se hned od narození hrne do všeho co se vnuka týče, nejradši by, abych hned po šestinedělí chodila do práce, aby ho mohla mít pro sebe. Já jí ho dávám na hlídání "jen proto", aby si ho užila a i on ji a musím podělit i ostatní babičky, které ho moc rády hlídají. A když malý chytil od ní nemoc, tak to bylo právě tak, že ona ho má tak moc ráda, že jí je jedno, že ho nakazí, hlavně, že je s ním!!! (resp. ona si vůbec nepřipouští, že by ho mohla nakazit, je přece chytrá, ona to ví nejlíp, to není možné) Tak nevím, jaká je to láska
) (to už ironizuju, já vím
Ona by ho nejradši hlídala pořád, takže kdykoli se zdráhám jí ho dát na hlídání, tak mám vždycky pocit, že si myslí, že jí ho nepřeju (má ho tak 2x týdně, což myslím, že jí musí stačit). Takže to jen navysvětlenou
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.