Re: Zkušenosti z chirurgie

A to si představ, že se Ti taky může stát, že přijedeš s dítkem do okresní nemocnice na pohotovostní chirurgii. Sestra koukne dceři na ruku a když se dítě na mně dožaduje pití, tak řekne "kupte jí ho za rohem v automatu". Já jí ho cestou na rentgen koupím, ona ho vypije a jdeme na RTG. Tam přijdeme - 16:00 hod. odpoledne, všude liduprázdno a jen jedna paní tam čeká ale ne na RTG. Sedíme 20 minut, dcera stále brečí bolestí... jdu do RTG sesterny a ptám se, jestli by ji mohli zrentgenovat - dostala sprdunk docela hlasitý, co ji otravuju, že má moc práce - opakuju liduprázdno a prý tam dost dlouho nikdo nebyl. Nakonec dceru zrengenovala a pak se mi omluvila, že to je hodně vážná zlomenina.
Šli jsme za dr., která nás informovala, že naší dceři hrozí ochrnutí ruky, že má opravdu hodně vážnou zlomeninu, takže potřebuje operaci, dráty... a zavolají rychlou na převoz na krajskou ortopedii/traumatologii, protože u nich si na tohle nikdo netroufne.
Při vyplňování formuláře se dr. zeptá, kdy dcerka naposled pila a já říkám teď před chvílí - dr. na mě málem začala ječet, kdo jí to dovolil??? No já na to, že nás poslala jejich sestra koupit dceři na žízeň limču z automatu a sestra se tvářila jako bych si to vymyslela.
Převezla nás rychlá do krajské nemocnice a tam dr. na pohotovosti mi dal podepsat papír, že souhlasíme z operací pravé ruky... Tvářím se nechápavě, proč pravé ruky a dr. mi vynadá, co se mi na tom nedá, že tam má moc lidí... tak jsem řekla, že ona má polámanou ale levou ruku ... Z vypité limče jí zatekl obsah žaludku do plic a poškodil jí je a i přes silná ATB skončila s brochitidou po týdnu na JIP v Brně na dětském v ČB. Nevím, nevím, mám dojem, že toho asi fakt mají hodně a nebo čím to je netuším, ale za půl roku běhání po traumatologiích jsem zažila hromadu zážitků ne hezkých na chirurgiích. Jestli je to určitá obrana organismu před zblázněním se z utrpení lidí - nevím
Já sama jsem vloni měla zánět močových cest a manžel byl zrovna pracovně v Praze. Jela jsem se dvěma dětmi na pohotovost, kde se dr. něco nezdálo na UTZ ledvin a chtěl RTG (tam byl problém s RTG a 2 dětmi, že je neměl, kdo pohlídat, takže jsem dostala jak na urologii sprdunk, proč jdu na pohotovost s dětmi , tak pak i na RTG pracovišti).
Na RTG snímku se opět něco zobrazilo, tak chtěli CT ledvin. Fakt super. Slíbili mi, že holky(2,6 let) někdo ohlídá i kvůli tomu obvolávali půl špitálu-nechtěli mě pustit bez snímků domů. Já nechala děti v čekárně a nechali je tam samotné-takže já celou dobu slyšela pláč a řev malé, kterou jsem uvázala do kočárku! - asi si mysleli, že si vymýšlím, že v sobotu odpoledne opravdu nemůže přijet babička za 5 minut z 300 km vzádlenosti... Přišlo mi to taky nepochopitelné Nakonec nic nikde nenašli- díky Bohu! Nicméně já měla o x super zážitků s nemocnicemi víc
Přeju, ať se Ti noha brzy zahojí a přeju štěstí na personál!