Re: Může dětem škodit makrobiotická strava?

Já nemám nic proti makrobiotické stravě ani pro dítě, pokud se dítěti např. necpe celozrnný oves v roce, inteligentější příklad mě teď nenapadá. Nemám nic proti Strnadelové a Zerzánovi, oni ohledně celozrnných lepkových věcí a jiných radí dost čekat, nejdřív se zařazují bezlepkové, dává to smysl. Záleží ale fakt jak ji ta dotyčná praktikuje. Pokud denně s děsem v oku sleduje, jestli nesnědla příliš jing a jang potravin, tak to nebude nic moc pro nikoho. A stejně tak pokud dítě ze strachu nepozře bonbon a cítí se kvůli tomu handikepované, přitom mu třeba nikdo pořádně nevysvětlí, proč je ten bonbon špatný, ale z bonbonu se udělá ďáblovo dílo. Takový jako až neurotický přístup. A pokud se dítěti nenabídne alternativa (opravdu dobrá prodejna se zdravou výživou je plná dobrých a někdy více někdy méně zdravých věcí, jen pekelně drahých), protože přece jen v kolektivu pak už vidí, co jedí ostatní děti a je otázka, jak je s tím srovnané, že ono jí jinak, jak mu to podají rodiče.
Špatně vedená makrobiotická strava škodit může, pokud to dítě nestráví, tj. je tam moc "slupek", nevím, čemu všemu ještě říkají makrobiotika. Stejně tak může škodit když jí dítě zdánlivě "normálně", ale monotonně, prázdné kalorie.
Já mám jedno dítě růžolící a druhé bledé s kruhama pod očima, protože má každé jiný "vnitřek". A ten bledý by jedl nejradši samé tatranky... ten růžolící miluje syrovou zeleninu.