Partnerská odluka - máme to dát znovu dohromady?

tak na druhý pokus už to snad vložím správně

Zdravím
je to dva měsíce co se manžel, na mé přání, odstěhoval. /příčiny a okolnosti jsou o pár témat níže/.
První měsíc byl očistec. Nedokázali jsme spolu normálně komunikovat,vyhrožoval fyzickým ublížením pokud si najdu jiného muže,vydíral a samé ty nechutnosti co se kolem rozchodu dějí nebo stávají.
Ustála jsem to.
Pak se to uklidnilo. Najeli jsme si každý na svůj život. O syna jsme se "dělili rovným dílem" a paradoxně jsme spolu začali vycházet a byli schopni se dohodnout lépe než kdykoliv předtím.
Když odešel, tak se mi ulevilo, nadechla jsem se a neviděla možnost cesty zpět.
Před týdnem jsem se na něj po dlouhé době podívala jako na chlapa - velmi zhubnul/ale to mu jedině prospělo/,je vidět,že začal cvičit a uvědomila jsem si, že je to pořád hezký chlap a i jako o chlapovi jsem o něm začala přemýšlet A to mě na mně překvapilo.
takže přiznám, že jsem si začala pohrávat s myšlenkou, co to zkusit dát dohromady?!?! Třeba se opravdu změnil, třeba mu to opravdu došlo; já jsem taky přišla na věci, které jsem předtím nebyla schopna vidět a co bych chtěla nebo měla dělat jinak.
Bohužel se do toho objevili velké finanční výdaje, které nejsem sama schopna utáhnout, takže moje rozhodování je teď ovlivněno i tím, že 2 platy jsou víc než jeden...

Pokud ho přijmu na zkoušku zpět - zradím tím sama sebe? nebo dám naopak možnost záchraně manželství a rodiny, která pro mě byla vždy prioritou /ale tak vysokou, že jsem zapomněla na to, že i já jsem člověk s potřebami/

Nebo mám jen klasický absťák - od 16 let jsem byla zvyklá mít někoho vedle sebe. A teď jsem sama. maluju si všechno růžovými barvami a za pár měsíců budu zpět na stejné místě jako v lednu...

vlastně ani nevím co bych chtěla slyšet. spíš se jen potřebuji vypovídat. díky