Re: pozdrav a gratulace

Ahoj holky!
Dlouho jsem tu nebyla není čas! Omlouvám se, dodala jsem do alba pár foteček Amálky .
Konečně také dodám info o porodu. Bohužel jsem vás zatím nedočetla, nějak není kdy.
V pátek 25.3. jsem od rána od půl třetí nemohla spát. Zdálo se mi to divné, jelikož se spaním jsem problémy neměla. Přítel odešel do práce a já měla den, jako každý jiný. Nic nenasvědčovalo blížícímu se porodu, jen psi celý den tak nějak vyváděli a byli divný, tak jsem si tak říkala, co to do nich vjelo. Když přijel přítel z práce, navečeřeli jsme se a kolem půl deváté mi začali kontrakce, ale nepravidelné, takže jsem si říkala, poslíčci a chystala se spát. Ale z postele jsem vzápětí vstala, jelikož kontrakce byli silnější a od deseti večer pravidelné po dvou až třech minutách. Tak jsem příteli řekla, ať se pomalu oblékne, dobalila jsem si tašku a řekla jsem, že asi pojedeme. Po půl jedenácté večer jsme vyrazili do porodnice. Kontrakce po dvou minutách. Asi v půl jedné ráno mi praskla plodová voda a od té doby až do doby, když přišla malá na svět tzn. do 04:09 jsem byla jen na křesle připojená na monitor. No žádná procházka růžovým sadem to nebyla. Kontrakce byli po dvou minutách také až do příchodu malé a velmi silné. Tím, že jsem nemohla nic dělat se to nedalo nijak zmírnit či tak něco, takže mi nabídli spinální analgezii. Nevěděla jsem, zda do toho jít, ale nakonec jsem si to píchnout nechala. Trochu se mi ulevilo a bolesti byli mírnější. Pak mi říkali tlačte a to bylo snad nejhorší, jelikož to vůbec nešlo a tlačila jsem minimálně hodinu. Snažili se mě polohovat na bok, aby to šlo lépe, ale to se nedalo vydržet. Pak říkali ještě jedna kontrakce a necháme vás projít, aby se to pohlo, ale nekonalo se tak. Takže jsem se tam trápila. Byla jsem už vysílená a přála si to mít za sebou. Pak přišel dr. dost nesympatický. Bohužel jsem se nevyhla nástřihu, ale myslím, že jsem si to tak malinko způsobila i sama, jelikož jsme pak tou bolestí nevydržela a cukla sebou, že vím, že řekli příteli ať mi drží nohy a porodní asistetntka mi lehala na břicho, jen aby malá vyklouzla. Pak přišla obrovská úleva, když se narodila. Moc mi pomohlo, že tam byl přítel se mnou. Jelikož personál nic moc. Já tam v bolestech na křesle a oni se bavili, že jim zbývá, ještě čtyři hodiny do konce směny a že s tímhle dr. nechtějí dělat, jelikož má hodně porodů, protože tu noc, byl nával. Já si ještě barvu porodního sálu mohla vybrat, ale po porodu mě hned převezli na normální pokoj a kontrolovali mě tam, jelikož potřebovali uvolnit sál pro další rodičku. Byli asi tři příjmy najednou a oba sály obsazený. Bohužel mě také zklamalo, že se ani přítele nezeptali, zda chce přestřihnout pupeční šňůru, prostě ji šmikli a bylo to. No a pak už jsme si přála být, co nejdříve doma, protože až na pár vyjímek, tam byl přístup dětských sester hrozný. Místo, aby mi s kojením pomohli a tak, tak mě v tom nechali se plácat a o nic se nezajímali. No byla jsem nespokojená a hodně stresovaná.
Ježiš to jsem se rozepsala
Tak se zatím mějte a já se tu někdy objevím. Musím letět, malá už se ozývá.