. Napodruhé jsem to teda naplánovala jinak, asi jako ty napotřetí
. Nechtěla jsem jet nikam daleko, nechtěla jsem trávit v porodnici víc času, než bylo nezbytně nutné, před i po porodu. Čili jsem byla rozhodnutá vyrazit na poslední chvíli, do poslední chvilky, co se budu cítit dobře, zůstat doma - aby se mi v porodnici po příjezdu už porod nemohl zastavit a zase se to znovu celý nemuselo rozbíhat. V Praze jsem měla potrvzené, že s ambulantním porodem nedělá potíže Podolí - interní informace od spřátelených zaměstnanců a totéž potvrdilo i domarodské podzemí. Měla jsem domluveno s pediatrou, že bych odešla do těch 24 hodin po porodu a ona převezme dítě, i mi vypsala papír (jen na poukaz, že potvrzuje, že je připravena převzít dítě paní xy do péče do 24 hodin po porodu) - pro jistotu, kdyby se cukali.
). Negativum - nenechali mě porodit v tom kleku, ale tři mě dovlekli na kozu a vyšroubovali mě tam (při tomhle se to zpomalilo, zasekla jsem se). Situaci uklidnila doktorka, takže jsem zatlačila a malá byla venku - bez nástřihu a natržení, měla 3,5 kg. Vyžádala jsem si jí na břicho, dali mi jí, pak si ji odnesli na ošetření, nekoupali, jen jí zavinuli, vše za asistence otce (toho jsem si ale musela na příjem prosadit, PA ho tam nechtěla pustit, že na příjem otcové nesmí, co kdyby tam přišla jiná maminka - chlapa jsem se nepustila a bez něj odmítala vkročit, dobře jsem udělala, jinak by zůstal za dveřma a dítě po porodu samo). Po porodu nás dali na chvíli na přípravnu (už nás nechtěli dávat na sál, aby ho nemuseli uklízet, když už jsem porodila na příjmu) a po půl hodině mě chtěli odvézt na pokoj a malou si vzít na 2 hodiny na prohřátí a na příjem na novorozenecké. Tady nastal BOJ - celkem nepříjemný, nechtěli jsme jim malou dát, neviděli jsme důvod, proč bychom ji na 2 hodiny měli dávat cizím lidem, měla apgar 10-10-10, byl srpen, venku asi 28 stupňů. Boj s novorozeneckou sestrou byl fakt nepříjemný a hodně nedůstojný (trvali jsme na tom, že s dítětem bude jeden s rodičů, takže jestli si ji musí vzít, půjde s ním její otec - to bylo pro ni neakceptovatelné...) Nakonec mě odvezl saniťák a zůstal tam s malou muž - sestra pak prý beze slov bafla vozík s miminem a ujížděla, muž za nimi letěl v ponožkách a s taškama, fakt divná situace. Nicméně dceru přivezla rovnou na pokoj a nechala nám ji. Pak přišla pediatra našeho věku a bez představení se mi postavila k nohám postele a řekla "Když už jste si zvolili k porodu náš ústav, tak laskavě dodržujte naše pravidla a NEZTĚŽUJTE PRÁCI SESTRÁM". Nic jsme na to neřekli a ona odešla. Jo, podotýkám, že jsme byli na nadstandardu - pokud by býval byl nebyl k dispozici, chtěla jsem jít domů rovnou po těch 2 hodinách po porodu. Jsem ale rh neg, takže bych se tam byla bývala musela vracet pro partobulin druhý den... Druhý den po vizitě jsme pediatře (jiná, než ta ze dne porodu) řekli, že bychom chtěli jít domů. Byla naprosto profesionální, bez úšklebků nás poučila, proč je lepší těch 72 hodin monitorovat, na co si máme u miminka dát pozor, co hlídat. A že malá je silná a šikovná, a ona nevidí důvod, proč bychom nemohli domů. A šla připravit papíry. Odchod proběhl bez problémů a bez emocí. Doma jsme byli 23 hodin po porodu...
a pak šupky pryč domů, do klidu.
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.