Re: Svatbaaa

2 roky, 3 měsíční plánované miminko a musela jsem ho k tomu dokopat, i když o svatbě básnil, když jsme se potkali, první (pak se leknul a najednou nic nic). A kolikrát už mi řekl, že byl rád. Ne, že bych ho vydírala, byla naštvaná, ale občas jsem utrousila poznámku a pak jsem přijela s tím, že znám krásné místo na svatbu a jesti se tam nepojedeme podívat. Tak zakroutil očima a jelo se. no a pan majitel na nás vyhrknul, kdy to jako plánujeme a Petr najednou řekl: tak v červenci (byl duben a já měla v květnu rodit) ta to jsem šla do kolen, no romantik na entou, fakt on není z těch, co si klekají s prstenem (mimochodem náš stál tři stovky a jeli jsme ho koupit z této cesty). No říkám, romantika jak bota ale já na svíčičky, šampíčko, srdíčka a podobné hovadiny nedám. Svatba byla krásná. V přírodě, u kapličky, s medovníkem od maminky a celou rodinou. Ta romantická byla.

Po pěti letech bych ještě neplašila, ale je to podle mě ideální čas. Někdy je chlapa potřeba pošťouchnout pokud to ženské nepřijde pod její úroveň, my vše bereme s humorem, tak mě to blbý nepřišlo. Chlapi se prostě někdy bojí, to je vše.