Re: Domácí účetnictví

Neberu to tak! ... muj manžel je přmýšlivý tvor, který se na rodinném rozpočtu podílí nemalou měrou. Dělá mu vrásky jak a za co budeme žít dnes i za pár let a já jsem za to vděčná. Z prvního vztahu mám totiž zkušenost opačnou a dluhy jsem splácela ještě před rokem a to jsem s manželem už 7 roku. Já sama jsem z rodiny, kde se to provozovalo tak, jak píšeš. Nemám to mamce za zlé, ale se ségrou se obě shodneme na tom, že jít do začátku života hned s tím, že si musíš vzít pujčku na první bydlení v podnájmu není kdo ví co. Raději nejít na vejšku, páč jak by to mamka utáhla atd., dneska už vím, že bych byla bývala se při brigádách uživila sama, ale dnes už to čert vem. Nechci svým dětem dát v 18letech, byt, fáro a milionovej účet, ale podpořit třeba v cestování bez obav či když se jim stane v životě jakákoliv "nehoda" - neplánované těhotenství, nemoc nebo já nevím co, prostě mít kam šáhnout.