Předem než se rozepíši bych Vám chtěl říct, že to je takove spíš moje vypovídání, ale zarovend dotaz na to jak to máte vy, či jak to vidíte.
Moje tchyně /67/ se již leta lečí s nervama - beru to v potaz, a když vím, že jí co se týče těch nervu není dobře, snažim se ji pomoct.
Ale co mě fakt štve, je to že toho docela dobře umí zneužít /mam to potvrzeno od psychiatričky/ b
Muj manžel pocházi ze 4detí k té dr jí vždy vozila její dcera , ktera je nezamestnana, takže to bylo v pohodě, nyní odjela do Anglie.Takže veškere ježdení je na mym manželovi ař jsou tu ješte další 2.Když před druhou švagrovou řekla že potřebuje zavest k te dr, ona nerekla jo, tak ted stebou byl bracha, tak řekni až budeš potřebovat a pojedem, ale řekla, no musí tam s tebou brácha zajet.
Přešla jsem to .Jeli tam dr napsala tchyni prašky na 2 zkoro na 3 měs. stím,že ji na navštevu pozvala až v květnu.
Včera tchyne přišla, že večtvrtek potřebuje k dr, že léky nemá...načeš ja se v tichosti divila /dle me je teda zobe asi jak lentilky

/
a opet to řekla pře d švagrovou a to, no musí s tebou jet bracha...
Opravdu me to štve, muž ma 3sourozene, jeden je mimo a ti dva se vubec nestarají...
Dneska manžel tcyhni oznamil, že bude mit naše mala rok, a že prvni nedeli v kvetnu to oslavime, že přijedou i naši, načeš ona řekla : Já tam nepujdu, její mamka mě tam nechce, naposledy když tady byli její tatkla šel ke me mel uz otevřene dveře a mamka řekla tam nechoď, tak co bych tam chodila!
HOlky, do me jak když píchne a spustila jsem, volala jsem prvně naší mamce, ta na me koukala jak puk, že neví kdy toto řekla a že s tatkou tady byli naposledy v listopadu, že toje fakt dlouho, ale že si fakt není ničeho takovyho vedoma.
Manžel se do me pustil, že moje mamka pohrda jeho, no fakt des...
zase se kfuli bábě hadáme...
Moc dekuji všem kteří dočetli až sem, ale potřebuji se z toho nejak dostat, je toho fakt už dost...