Po MD mám novou práci, zaměstnavatel mě vysílá na studijní pobyty, takže jsem každý týden od neděle večer do pátku večer mimo domov. Ještě 3 měsíce.

Doma je manžel a tříletý syn, resp. tchýně syna vyzvedne ze školky, hlídá ho odpoledne, vykoupe ho a manžel si ho odveze v pyžamu a akorát ho uloží. Ráno ho v pyžemu odváží a tchýně ho vede do školky.
Když přijedu, najdu byt v naprosto stejným stavu, jako jsem odjela. Prádlo visí tam, kam jsem ho pověsila, špinavé skleničky a talíře po celém bytě, hromádky prádla po celém bytě. Prostě za celý ten týden nehnul prstem, z práce se vrací většinou v 6, dítě si vyzvedne VYKOUPANÉ od babičky, dítě dá spát a má free. Ale na to aby něco udělal NEMÁ ČAS a spíš to ani nevidí.
Když se ho zeptám, proč neuklidil prádlo, tak se s údivem zeptá "jaký prádlo?" A myslí to naprosto vážně.
Minulý týden jsem našla plnou myčku plesnivého nádobí ještě z předchozího víkendu.
Včera plesnivou namočenou čočku, kterou naložil on sám. Plesnivé jídlo v lednici nepočítám. Když je v lednici z víkendu otevřený sýr, tak mu naprosto nedochází, že by ho měl dojíst a načne třeba jiný, takže ten první za těch 5 dní zplesniví, vůbec ho nenapadne jídlo kontrolovat.

Nechápe, že když ráno odchází z bytu, musí vypnout topení.
Když po týdnu přijedu, nenapadne ho koupit jídlo, abych měla k večeři. Prý si mám koupit cestou od autobusu
Věděla jsem, že není příliš praktický, ale když mě měl doma zadkem, tak to šlo.
Bojím se v neděli odjet.
