Re: Jak snášíte bohatší lidi, než jste vy?

Essi: já už dobře, i když mívám záchvaty děsu, kdy bych rvala lidem sushi z huby a rvala ho do huby sobě

Dřív jsem chodila s chlapem, co byl na mizině, rozjížděl síť soukromých ordinací, i já jako studentka s brigoškama jsem mu půjčovala... no a dělala jsem si vždycky srandu: až ty to rozjedeš, najdeš si lepší, blondýnku a s tou budete jezdit na bahamy... bylo to složitější, ale zkráceně, našel. Ne sice blondýnku, ale prostě se na mě vy.ral po koupi ordinací, s 4 zaměstnanci, když se začal finančně rozjíždět... a neříkám, že si už žije ve vatě, ale jak bych to nazvala... vatí se, jednou bude bohatej, už teď si můžou určitě dovolit víc než já teď...

Ale nelituju! Našla jsem si manžela a: vydělává průměr, ale nenutí mě makat (mám roční dítě) na mateřské, ví, že moje přítomnost je důležitější než že to máme z ruky do huby a letos pojedeme na dovolenou maximálně do srubu (což je mimochodem super!!! Žádná elektřina, voda z potůčku, ohníček a klid), ale! máme zázemí (byt na hypotéku) a jíst máme co, cítím se moc moc bohatá a ženě bývalého VŮBEC nic nezávidím, protože vím, za jakou cenu to jednou bude... ne, že bych vyhrála šalamounovo v tombole, ale s manželem z ruky do huby jsem bohatší než když se začalo s ex dařit finančně dobře.

Když siu vzpomenu, jak jedné ediálně známé osobě lezl do prdele, jak ji obdivoval, že je taková, maková, mě měl doma na zajištění domácnosi a zamilovaný byl do milenky, kterou šu.al, ale já jsem si mohla objedna třeba flašku skotské... fuj, bohatým už nezávidím, protože vím, že nikdy nevidím, co zajím je - pade na pade, jak u nebohatých, může to být úplně v klidu, nemusí, jako všude, předem není co závidět... jediný, co závidím, je to sushi.. kdy si nemůžu zrovna před výplatou dovolit koupit flák čerstvýho lososa a listy řas. Ale to je zase můj business, mohla bych si najít přivýdělek, co by moje sushi utáhl