Re: Jak zjistit, co se děje ve škole, když o ní dítě odmítá hovořit

Monty, není to prostě hodno jeho zájmu, nech to být. Tím, že si s ním promluvíš, se pravděpodobně nic nezmění.
Já si vzpomínám, jak děsně otravý bylo, když se mě rodiče každý den ptali "Tak co bylo ve škole?" Zakroutila sem očima, jakože, ty jo, co asi...
Sdělovat dopředu, co se ve škole bude dít, co se děje, nebo dělo, úplně mimo můj zájem.
A teď jsem stejná. Každej den se dcery trapně ptám, co měli ve školce na oběd. Každej den neví. Nechce. Není to podstatný.
Doteď dělám svýmu okolí naschvály, né proto, že bych chtěla, ale nedokážu si věci naplánovat, protože je to mimo mě. Nezájem, ztráta energie. Všecko dělám na poslední chvíli, odvolávám, přeplánovávám, někoho klidně nechám, aby kvůli mně změnil celý svůj program a pak si vzpomenu, že musím nutně to ta to, a odvolávám, omlouvám se, a seru lidi.
Není to naschvál, je to neschopnost se přepnout do praktické roviny.