Re: Jak přistupuje ke známkám vašich dětí?

Nás za známky nemlátili, my jsme za ně platili
Ve věku, kdy už nejsou samé jedničky běžné, jsme dostávali za jedničku pětikorunu, za dvojku nic a za ostatní známky jsme se ségrou odevzdávaly tolik korun, kolik ukazovala známka, tj. 3, 4, 5...

Nemám na to pedagogický názor - zatím - neb nemám doma školáka, ale fungovalo to.

My neměly rodiče postižené naší kariérou, nicméně v naší famílii téměř neexistuje člověk bez VŠ (pokud nejde o chytré a sečtělé "černé ovce", které se živí překládáním, vyřezáváním, restaurátorstvím aj.) a vzdělání je na hodně vysokém stupni v žebříčku hodnot. Můžeme živořit za základní plat kdekoli, ale musíme být "zdělaní", co se do nás vejde

Druhý, velmi vážný důvod, proč nás dokopat k relativně dobrým výsledkům, byl ten, že naši a nejbližší okolí nikdy nebyli ve straně, vždy s tím měli potíže a vždy jim vyhrožovali, že jejich děti nebudou smět studovat a hodně záleželo na tom, abychom měli všichni aspoň dobré známky...