Syn je nešťastně zamilovaný a začal chodit za školu

Nadpis jasně vysvětluje o jaký problém tady jde..... takže podrobnosti jsou takové.... synovi je 17let.... je v prvním ročníku... je v prvním ročníku už podruhé - z minulé školy ho vyloučili kvůli záškoláctví a marihuaně... se záškoláctvím má problém celoročně - cca 1x za měsíc zneužije nějaké situace a jde za školu... domlouvali jsme mu už asi všemi způsoby (domluvy, tresty, vyhrožování, vysvětlování, zlost, ....) vše bez úspěchu... Dnes jsem zjistils, že minulý týden nebyl dva dny ve škole, včera a dnes taky NE... ráno mi přiznal, že včera nebyl ve škole, začal, brečet,(což teda normálně nedělá, je hrozně hrdý a zásadně se mi z ničím nidky nesvěřuje...) že má rád nějakou holku, která jeho ne a vůbec se na něho ani nepodívá...(jeho slova), že jsou to muka být s ní ve škole... nemůže spát... na nic se nesoustředí... ale hlavně kvůli tomu chodí za školu. Já bych ho i pochopila, věřím, že až se to v něm uklidní, přebolí, půjde životem dál... ale ve škole už si říká o pořádný problém... málo známek - hrozí reparát z několika předmětů, ale nejvíc se bojím, že ho zase vyloučí ze školy... nevím, kolik neomluvených hodin "musí" mít, aby ho mohli vyloučit a kolik se ještě "toleruje". Některé záškoláctví jsem mu omluvila jako nevolnost, protože se sám hned přiznal, tak jsem mu chtěla ukázat, že se mnou může mluvit a cokoli říct, ale všechno mu samozřejmě už z principu omlouvat nemůžu... Teď je ve škole, tam mu leccos projde, ale on nemá kladný přístup ani k práci, takže kdyby ho vyloučili, můžu už teď na 99% říct, že by nepracoval a jestli ano, tak by ze stejného důvodu (jako ve škole) brzy skončil i v zaměstnání. Jak to tak vidím, co jsem tady napsala, tak se děsím, co jsem to vychovala za člověka... ale vážně jsem se snažila být dobrý rodič... doufám, že mě někdo neodsoudí... Těžko říct, jakou radu od vás čekám, ale budu ráda za každou zkušenost a radu, kterou mi napíšete... potřebuju to probrat s někým, kdo to také zažil... díky