Re: Jak se dva zatím zadaní lidé mají poznávat, aby to bylo "morálně" v pořádku?

Kudlo,
morálka je VELMI relativní. Ostatně jako téměř všechno. Vždycky záleží na tom, z jaké strany se na nějakou věc díváš.
Vezměme si nějakou modelovou situaci. Manželé s malým dítětem/dětmi, muž vydělává, živí rodinu, ale kromě toho už této rodině neposkytuje NIC. Netráví čas ani s dětmi, ani s manželkou, je buď v práci nebo se věnuje svým zájmům. Rodinu má jako dekoraci. Pokusy o komunikaci odmítá - dlouhodobě. Žena není spokojená, připadá si jako spotřebič. Na druhé straně ví, že pokud odejde, dostane se do finančních problémů - řekněme, že existuje něco jako předmanželská smlouva - a manžel nedá kůži lacino, bojí se, že bude díky svým penězům mít lepší "vymahatelnost práva", jinými slovy zaplatí a uplatí co půjde. Tyto možnosti ona nemá.
Je nemorální, pokud se začne poohlížet jinde, aby se vyhnula následné nejistotě a problémům? Je nemorální, že by měla ráda nějakou oporu v JINÉM muži, než se pustí do rozvodových tahanic? Nebo je MORÁLNÍ čekat, až děti vypadnou z domu a odejít až pak?
Tady se dost často obchází jedna skutečnost - některé problémy ve vztazích jsou neřešitelné a jediným východiskem je buď si na nefunkční vztah zvyknout nebo odejít. Ale každý nemá sílu na to, aby odcházel do nejistoty. Každý muž není Mirek Dušín a každá žena není matka Tereza. A stejně jako žena cítí ohrožení skrz peníze, může muž cítit ohrožení, pokud jde o styk s dětmi. Takoví lidé mohou zůstávat v nefunkčních vztazích z důvodů se vztahem nesouvisejícím - vztah mezi mužem a ženou nefunguje a nikdy nebude, ale je tu vztah k dětem, k majetku... a někteří prostě budou hledat vztah, do kterého by rovnou přestoupili, aby se vyhnuli tomu nepříjemnému, co by je čekalo v "mezičase". Pokud se to někomu zdá nepochopitelné nebo nemorální, jeho věc. Mně to přijde vcelku přirozené, bez ohledu na to, jaký je můj osobní postoj a názor.