Rozchod s přítelem

Ahojte,
jdu se "jen" vypovídat. Včera jsem se rozešla s přítelem - po dvou a půl letech. Žili jsme spolu hned od začátku - po měsíci jsme se sestěhovali. V poslední době to hodně "vázlo", mluvili jsme spolu, snažili se to řešit a prostě to nedopadlo. Je mi to líto, brečím už od včerejška, přemýšlím, co jsem udělala špatně. On to vzal statečně, řekl, že to čekal, že mu to připadalo, že nejsu šťastná a jestli je to to co chci, tak mi dává volnost a svobodu proč to ale tak bolí? Proč mě to mrzí a je mi to líto? Není v tom jiný chlap - to opravdu ne. Jen jsem měla pocit, že co jsme si měli dát, to jsme dali, stejně tak si brali jeden od druhého, co se nabízelo a nějak už není co dávat a co brát. Nemáme nic společného a bez toho to asi nejde. Nebylo si o čem povídat, co podnikat /jeho nápady se nelíbily mě a moje zase jemu/. Asi to bylo přirozené vyvrcholení stávající situace, ale bolí to - možná i víc, než jsem čekala. Vím, že bude dobře, že to chce čas a vím, že jsem udělala dobře. Nač setrvávat ve vztahu, kde nás nic nedrží? Rodinu nemáme naštěstí. Odjel k rodičům a vrátí se zítra večer. Mám aspoň o čem přemýšlet do té doby. Achjo.. Nezlobte se, že se tu vylívám, ale nechci obtěžovat kamarádky, které mají svých starostí dost