Re: Řešíte rozvod s dospělými dětmi?

Děkuji všem za podporu.
Já mám už jen pocit, že tu mou situaci nikdo nemůže pochopit - žádný právník žádný psycholog. Linky bezpečí jsou pro ty, kdo přijdou s přelámanýma končetinama a nebo hrají celou škálou duhy od modřin, ale když se člověk dostane do situace, že prakticky není díky chování partnera schopen pomalu fungovat, pracovat, mluvit, má pocity strachu, samoty, dělá se mu zle.. nutí se mluvit a je si vědom, že mívá i nepřítomné pohledy a musí si dát pozor, aby si dítě nevšimlo.. ano, je mi dost zle a snažím se to zvládat, nutím se být "normální" a nutím se normálně fungovat - ale pravda je, že mi je moc zle a že stačí málo a že se sesypu.. a do toho přikládají pod kotel starší děti, postrkované zezadu otcem.. Tentokrát trvalo 3 dny, než se nejmladší "srovnala" a začala chovat normálně po pobytu u tatínka.. vnímala jsem to její ovlinění otcem, tu změnu v jejím chování. Nemusela mluvit, přímo to z ní čišelo. Když promluvila, tak jsem vnímala hrůzu jako z jejího otce či bratra.. Po třech dnech je zase vše v pořádku, je to moje malá holčička a já její nejmilejší maminka. Že jí mám ráda - to jí říkam několikrát denně, je to můj nejdůležitější človíček...
Nejhorší je, že on všechny přece miluje - děti.. i tu nehodnou maminku.. on by ji přeci odpustil, kdyby se vrátila......
To je noční můra.