Re: Roční dcera po nočním kojení nechce sama usnout

já bych ji u nás v posteli spát nechala, třeba to časem odezní samo, jak se potřeba být s vámi saturuje, třeba si bude odvykat v zralejším věku. Byla jsem zastáncem dítě ve své postýlce, ale vyměkla jsem a nelituju toho. Lituju jen toho, že jsem si dítě s nímž jsme začali cvičit Vojtovku nevzala k sobě do postele už dříve, a vlastně vůbec, že jsem to neudělala dříve, kojení by pro mne možná bylo jednodušší (kojila jsem dvojčata na střídačku), byla jsem "pevná" dítě na kojení vyndala z postýlka, kojila ve vedlejší místnosti (dlouho docela) a vrátila do postýlky... stálo mne to hodně energie (do vedlejší místnosti jsem chodila proto, že kojené dítě-nějak to mlaskání bylo slyšet, vzbudilo sourozence a nešlo mi je kojit současně), takhle bylo riziko druhého řvoucího jedince minimalizováno. Možná tedy by u nás kojení a spaní v jedné posteli nešlo, ale s dalším dítětem bych do toho asi klidně šla. Zkusila bych samostatnou postýlku a kdybych neměla já energii k němu vstávat nebo dítě vyžadovalo naši blízkost vzala bych ho k sobě.
S dětmi se vyspím dobře co máme širší postele (víc jich vedle sebe), jinak na malém prosoru (180cm) to byl fakt zbytečný problém. Ale jak je místo, tak si myslím, že to zase tak nepohodlné není.
A jinak asi nemáš jinou cestu než být pevná, nějaký rituál a pak asi vydržet. Po chvíli kdyžtak utišit, ale interval mezi utišením nezkracovat, spíše prodlužovat... no já bych zvolila tu spaní společně.