Re: Jste skromnější než vaši rodiče?

Heli, jo bylo to špatně formulovaný, uznávám. Mně se prostě vybavila ta tchýně Kdyby bydlela v RD, tak by odpovídala tvojemu popisu až na to haraburdí. Mmch tenhle model života s rozebranými kusy zrezlých aut všude po zahradě se mi příčí taky

Já prostě chci život prožít aktivně, něco zažít, být večer příjemně unavená z prožitýho dne (i když někdy je toho až moc). Netoužím po luxusu, spíš po zážitcích - a nemusí to být žádnej adrenalin typu seskok s padákem nebo jízda na čtyřkolce skrz CHKO.
Ale mám hrůzu ze života typu: vychodit spádovou základku, pak v tom samým městě střední, pak maximálně vystudovat vš nedaleko. Nastoupit do jedný práce, kde vytrvám 30 let. Koupit si ze stavebka byteček, ten si po odpolednech zkrášlovat věcma, co seženu za levno v nějakých řetězcích. Když mi Maruška poradí, že má Vietnamec levný jahody, tak jich kopit pět kilo do mrazáku. Porodit standardní počet dětí a standardně je vychovávat, aby opakovaly můj koloběh. Jednou za rok vyjet do zahraničí na dovolenou a celou dovolenou strávit přepočtem kolik co stojí. Protože neumím řeči, tak tam budu vypadat jako debil.... Chápeš, co myslím?
Vzpomínám si na jeden díl Manželskejch etud. Ta paní, jak si vzala kluka, co se po revoluci naučil německy a dělal překladatele ve škodovce. On byl hrozně aktivnía ona hrozně pasivní. Manžel ji nakonec opustil. Ona dělala nějakou pomocnou sílu v lékárně, furt čučela na tv na seriály, chodila si s rendlíkama pro oběd. Bylo mi hrozně, takovej život prostě nechci.