Můžeš se ptát lidí: kdo je váš soused a podle odpovědí se dohadovat, zda je v zařazení do této kategorie důležitější fyzická vzdálenost, jak dlouho tam bydlí, četnost setkávání, zda se tak označují příbuzní kteří jinak podmínky splňují... Můžeš se ptát přímo a i po důvodu, nebo oklikou - nechat je mluvit a o kom to slovo použijí.
Dá se zkoumat, zda slovo soused použíají v různých kontextech růzě (příklad - když mluvím s někým z vesnice, používám soued jenom pro obyvatele dvou vedlejších domů, když se bavím s někým mimo, použiju soused na kohokoli z vesnice s kým se stýkám, abych nemusela vysvětlovat, že bydlí poblíž a proto jsme tam v pátek šli na třešně...).
Můžeš se lidí vyptávat, jestli se se sousedem snaší dobře/ špatně a jak dlouho ten stav trvá. Z toho s např. dovodit, že zda se s někým snášíš záleží na vztazích vašich předků a současná generace z x procent jen kopíruje. Nebo třeba že čím lidi bydlí dál, tím je mají sousedé radši

Můžeš zkoumat nejběžnější témata sporů - o hlučnost, sporný majetek (ta jabloň přesahuje k nám), odmítnutí výpomoci. Nebo zrovna tu výpomoc - jak často, zda na vyžádání, zda to dělají lidi rádi, jakých oborů se to týká (půjčování nářadí, drobné práce, hlídání dětí, půjčování peněz), zda nezištně nebo za úplatu.
Četnost setkávání se sousedy, společné trávení času, sňatky... Možností je strašně moc. Jde taky o to, zda dělá výzkum s nějakým praktickým cílem nebo pro ukojení "badatelské zvědavosti".