Re:

Liza

je milé, že víš kdy dramatizuji. Cokoli co se nehodí do krámu je zlehčováno. Jinak jsem nastudoval tu pasivní agresi a musím přiznat, že ač je to k nevíře jsem pasivně agresivní skoro celý svůj život, ale to jen na okraj. (díky za postřeh, pomohl)

Nikdy to nebylo namířeno proti dítěti, ale primárně proti mamince, která má jiný pohled na zdraví. Její vidění světa je v rozporu s mým. Já si nemyslím, že je homeopatická léčba všelékem a chemie zlem. Já si nemyslím, že dítě s kašlem a rýmou patří do plavání. A můžu se tady rozepisovat. Paradoxně, na základě mého prohlášení, že beru zdraví jako docela důležitý aspekt k návštěvám, tak se minulou zimu jako zázrakem snížila nemocnost malé. Světe div se, ale bohužel mi na paní maminku mé dcery funguje tento způsob jednání. Proč to nejde normálně, by mi mohl vysvětlit někdo jiný...

Vaitea

Ano , klidně i tak. Zatím jsem to vyřešil odstěhováním do dětského pokoje, páč malý spal s maminkou v ložnici.

Eleonor

Začalo to u novorozence a určitě fakta o tomto najdeš v minulých příspěvcích. A stále platí prostá fakta, když potřebujete psa bít, hůl se vždycky najde. Otec, který se striktně domáhá návštěvy byť nemocného dítětě je špatný. Otec, který chce zdravé dítě, je nazýván magorem. Ještě, že jste tady taková ucelená sbírka talentovaných matek. Který chlap je vlastně v pořádku. Máte v tom tak trochu jasno?

Skutečně mne baví tyhlety pseudoproblémové debaty. Když bych z nich měl vytáhnout pravidla pro život, tak tady žádná nebudou. Co je pro jedny v pořádku, je pro druhé známka magorství.

Já si užil nemocné uplakané dcery, která mi doma brečela, že chce k mamince a když jsem ji odvelel tam kam si přeje, tak to bylo dobře. Když si nechci vzít na víkend nemocné dítě, nejenom z těchto důvodů, ale i jiných, tak je to pro změnu špatně. Jediné co mi z toho vyplývá, že dobře je jenom to, co chtějí MOMENTÁLNĚ maminky. Jenom mi není jasné kde vzít dekodér na to vaše momentálně.

A úplně na závěr milé dámy, já se zatím nepotkal s žádnou matkou prvorodičkou, hrdinkou, která by měla po porodu jasno ve všem a vždy, zato jsem potkal ty z nich, které si tak trochu přeskládaly realitu a nějaký pátek to trvalo, než se vrátily do normálu. Ale to už je jiná debata. Takže se mi líbí ty kecy o racionalitě zpracování existence dětí z předchozích manželství ve střetu s realitou rozhašených hormónů. Gratuluji tomuto názoru