jsem zjistila, že kamarádka mi bere moji identitu a já jen ustupuju. Kamarádku, kterou jsem považovala za mou vrbu, ona teď navštěvuje denodenně doma. Já se jí vždy zeptala, jestli můžu dojít, ona se prostě u nich ukáže ve dveřích a jde na kafe. Dřív se mi tato kamarádka pravidelně ozývala, ať zajdu k nim na kafe. Teď už půlrok i víc nic. Myslím, že jsou rádi, když mají s manželem volno pro sebe. Má super kamarádka chce vždy, co mám já. Jedu na bazén, ona na mě: "Proč jsi neřekla? Já už tři měsíce myslím na to, jak si půjdu zaplavat!". Nebo začala kouřit stejné cigarety. Nebo chce znát víc a víc mých známých. Např. "Kam jdeš zítra?" - "Domluvila jsem se, že zajdu s Janou na víno". - "Jééé, můžu jít s vámi?" (nikdy Janu neviděla). Teď odjela na dovolenou, kterou jsem v katalogu našla já, že tam pojedeme.
Samozřejmě jsem tam nejela, protože jsem chtěla být s rodinou, ne s ní. Co mám dělat?
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.