Re: Je někdo v kontaktu s nějakým dětským domovem?

byla jsem v DD na praxi v červnu. Týden. Není to moc, ale zase dost na to nechat se převálcovat emocemi nabitými příběhy. Ještě to v sobě nemám srovnané. Přestože jde o domov "rodinného typu", tedy několik samostatných jakoby rodinných domů okolo centrální budovy, je to obehnané plotem, hodně stranou civilizace, a skupiny jsou z mého pohledu dost velké (6-8 dětí) na to, aby se v nich dala "dělat" nějaká "rodinná" práce, činnost je velmi svázaná pravidly, regulemi,nařízeními takže adié domácí vaření - jak by pak vypadala skladba jídla, to nejde, nebylo by to podle norem, takže smůla, vše centrálně včetně snídaní, svačin, obědů a večeří a pokoušet se o vaření smíte jednou v týdnu podle normované peněženky a doporučených nutričních hodnot.... v tomhle děti teda nepoznají nutnost nakupování, cen, pracnosti přípravy, nenaučí se natolik aby si mohly v pohodě samostatně uvařit až jednou vylétnou... na druhou stranu je to ale dost úleva pro vychovatelky, protože vařením by se jim smrsknul čas na možnost věnování se dětem na úplné minimum. Ty vychovatelky musí být buď a) světice (dvě stálé na jednu skupinu, střídají se), nebo b) se musí ventilovat někde jinde nebo nevím.... A není to proto že by děti byly z principu "zlé" - to samozřejmě nejsou, jen jejich původní prostředí, jejich původní zážitky a zkušenosti které by nikdo z nás asi nechtěl ani z rychlíku, jejich geny..... to všechno pokračuje vydělením dál do dětského domova, nemožností získat "lásku" dospělého (v podstatě paradox, vychovatel by jim měl nabídnout "vztah", ten ale nemá přerůst v nic "osobního"... chm), nepříliš dobré studijní výsledky (zapřičiněné ať už ranou deprivací nebo nedostačujícím IQ které neměly moc po kom zdědit) je opět vydělují z "majoritní" společnosti..... Fakt nevím jestli to celé má takový smysl jak si asi lze naivně představovat (budou vděční, vše se naučí a pak budou "dobří"...), to je kardinální omyl si tohle myslet. Smysl to má že přežijí, možná se něco naučí, možná ne, a po zletilosti budou žít jak se jim bude chtít, ať je to dle společenských norem nebo ne. I když jsem se ve spisech dočetla docela dechberoucí věci co rodiče dělali (nebo naopak nedělali ačkoli měli) svým dětem, v očích těch dětí to vypadá zcela jinak, prý málokdy své rodiče zavrhnou - tím by totiž rozbourali sami sebe zevnitř, svou vlastní osobnost..... principy "jáství" a tak...

Institut "plného přímého zabezpečení" který jim poskytuje stát dává těmto dětem docela zajímavé podmínky (co nemáš a potřebuješ, tak dostaneš), které ústí v zajímavé metody "přežití" (nelíbí se mi tričko - zničím ho - dostanu nové, hotovo dvacet), je to taková prapodivná kombinace špatných vzorů chování z původních rodin podporovaná státem nastavenými podmínkami.... (např. díky právnímu strašáku s názvem "dětská práce" je takřka nemožné vymyslet jim nějakou fyzickou činnost vedoucí k výsledku - sekání trávy, natírání plotu atd¨, v rámci instituce což DD je... to leda tak natajno....)

No ale aby to nevyznělo tak pateticko-dramaticky, dle slov personálu je pro tyhle děti zajímavá takřka každá aktivita která se v rámci DD koná - divadelní představení, kouzelníci, zpívání a hraní, tancování a jiné "hemžení", které děti buĎ přitáhne k nějakému koníčku, nebo aspoň zaujme a naláká k zajímavému trávení volného času. Za tohle prý líbají ruce a nohy sponzorům, kteří pro DD podobné aktivity nabízejí (a nemusí to být zrovna pro všechny obyvatele DD, klidně i pro nějakou konkrétnější věkovou skupinu). Jakož i letní tábory a nejrůznější pobyty. Slovy hlavního vychovatele - "čím víc akcí, tím míň času na průsery".... takže tudy asi vede cesta docela přijatelná.