Jací dnes lidi na sebe jsou?

Po pár dnech jsem zaskočila sem na rodinu, holky mi tu po rozchodu fakt moc pomohly! A co nevidim, x dalších témat, jak chlap deptá ženskou, píše si s jinou, doma nic neudělá. A tak si říkám, kam zmizela nějaká úcta k druhému, kde je láska, kterou na začátku všichni ti ** slibovali? Nechápu to.
Sama jsem si tím prošla a když jsem zjistila, že hned druhej den psal jiný a jen o pár dní později už za ní v noci jezdil jsem ho přestala milovat jak mávnutím kouzelného proutku. Je to takovej šmejd, že mi ani nepomůže s věcma z bytu, nechá mě všechno tahat samotnou a on se tahá jinde s jinou, že. Ale mě už je to jedno. Jestliže ona mu bude dělat útěchu, jak byl doma nešťastnej, hlavně se mnou, jak už to nebyl vztah a takový kecy, ačkoli v posteli mu to teda asi nevadilo.
Nějak nedokážu pochopit, že jsem ty tři roky poslouchala jen samé lži.
A viz ta pomoc v domácnosti, na začátku jsme dělali věci na půl, jakmile jsem u něj bydlela se vším všudy, nehrábnul na nic. Jen mě dokázala buzerovat, že jsem moc hubená a že jsem nesnědla večeři a že je doma bordel atd atd. Svoji bývalou pomlouval jak mohl a teď se historie opakuje. Jiná ho utěšuje, přesvědčená o jeho pravdě. Zrovna se odstěhovávám (donedávna jsem neměla náladu k němu do bytu chodit a pakovat), už měl kecy, že to tam vypadá jak ve skladě (krabice, tašky a tak), tak jsem mu řekla, ať se z toho třeba zblázní. Potřeboval by už honem rychle volnej byt, aby si tam mohl tahat tu couru... No prostě je mi z nej na zvracení a nechápu, proč jsem neodešla už dávno!
Neberte to jako výkřik do tmy. Píšu to pro ty, které jsou nešťastné, ať si uvědomí priority a nenechají se deptat a využívat. A ty,které jsou šťastné, ať to sem napíší, ať i my zklamané víme, že ještě láska, úcta a porozumění existuje. Přeji všem hezký slunečný den!